Bealey hut

Další z našich výletů mířil na Mt. Somers, předtím jsme si ale ještě udělali odbočku do Arthur´s pass na chatu Bealey a od té jsme si udělali procházku. Moc jsme se tímto výletem sice nepřiblížili k hlavnímu cíli, ale chtěli jsme si užít ještě noc na novozélandské chatce, protože jsou prostě parádní, a tak tato byť nelogická odbočka za to stála. Na Mt. Somers je také chata Pinnacles, ale ta se musí dopředu rezervovat a na příslušný den, který sliboval hezké počasí, byla již vybookovaná.

Cestou k Bealey hut jsme nabrali místního stopaře, který jel na svátky za rodinou do Greymouth. Poposunuli jsme ho asi 30 min. jízdy autem. Moc jsme si sice nepokecali ale měli jsme dobrý pocit. Chata byla vzdálená jen kousek od parkoviště cca 10 min. chůze. Zabrali jsme si postele a na lehko vyrazili do jak jinak než do kopce prozkoumat okolí.

Bealey hut

Uvnitř chatky

Les se, jak jsme stoupali vzhůru, měnil a nakonec se otevřel a nabídl nám pěkné výhledy na hory.

Výhledy do Arthur´s pass

I večer jsme na chatce byli sami. Tedy né tak úplně sami, jak jsme zjistili. Dali jsme si lahev bílého vína a zahráli si karty a pak šli spát. A pak to začalo. Myší ninjové se probudili k životu a slídili po pokoji. Našli obaly od sušenek, které byly v boční kapse batohu a vyčistili je od posledních zbytků čokolády. Nezastavilo je ani, když jim Martin ucpal lopatkou a kartonem jejich vchod do chatky. Myši papír prokousaly a lopatku odsunuly. A když jsme se přestěhovali na horní patro paland a batohy dali na spodní patro paland. Skákaly na posteli pod námi. Žádné další jídlo už ale z batohu nedostaly, prokousaly jen pytlík s odpadky, který jsme nechali na stole.