Čarokrásný Milford Sound

Po rozloučení s kamarády jsme se rozhodli, že vyrazíme směrem k Milford Sound, kde jsme s Martinem uvažovali o vyhlídkové plavbě mezi fjordy. Bylo parádní počasí. Plavba se dá se slevou pořídit přes slevové portály např. Bookme. V celé oblasti ale není mobilní signál ani internet, a tak jsme tuto možnost při spontánním rozhodování nemohli využít. Jelikož v této oblasti prší statisticky 200 dnů v roce a naprší zde průměrně 6 metrů vody za rok, bylo pro nás počasí velmi důležitým rozhodovacím faktorem, a tak jsme se rozhodli i přes vyšší cenu plavbu na místě koupit.

Ze společností nabízejících plavby jsme si vybrali Southern Discoveries, která má menší lodičky a taky nám jí doporučili kamarádi, které jsme ten den dříve potkali. Plavba trvala cca 2 hodiny, jednalo se přitom o standardní variantu, za kterou jsme ale nakonec byli rádi. Moře bylo rozbouřené, protože foukal velmi silný vítr, a tak ačkoliv bylo krásně jasno a kolem nás dechberoucí výhledy, v jednom úseku to s námi pěkně houpalo a to v právě v místech, kde se otevíral fjord vstříc tasmánskému moři. Rozšířená varianta právě v tomto místě vyráží dále hloubš do tasmánského moře, což by nás asi proměnilo v poblijony.

Skoro celou plavbu jsme si užívali z venkovní vyhlídkové paluby. Cestou jsme viděli nádherné vodopády, u kterých se tvořila duha a nebo vodopády, které nechal "zmizet" vítr. Také jsme mohli ze všech úhlů obdivovat slavný fotogenický vrchol Mitre.

Co bylo pro nás ale nejsilnějším zážitkem bylo setkání s několika roztomilými vzácnými tučňáky "Fiordland crested penguins" neboli tučňák novozélandský. Také jsme obdivovali skupinku lachtanů vyhřívající se na kameni.

Po překrásné plavbě jsme se šli ještě projít, abychom si dali sváču, měli jsme oba hrozný hlad. To jsem ale netušila, co na mě Martin chystá. Nedošli jsme daleko, posadili jsme se s výhledem na vrchol Mitre a Martin mě tam požádal o ruku a já řekla, že jo. 😀