Kepler trek

Další v pořadí na našem itineráři byl Kepler trek. S Martinem jsme se tedy přemístili do Te Anau, kde jsme v infocentru vyzvedli pro mě lístek a pak jsme vyrazili do vybaveného luxusnějšího na naše poměry kempu, kde jsme se rozhodli den před nástupem na trek trošku zregenerovat, vysprchovat a přespat. Kemp nás nalákal na saunu zdarma. Noc nás na hlavu vyšla 20 dolarů, což se nám i se sprchou, wifinou a kuchyňkou nezdálo špatný. Pobyt jsme si užívali, k obědu jsme si udělali naše oblíbené jarní závitky, pak se zašli vysaunit, sbalili jsme mojí krosnu a večer si dali pivečko u Big Bang Theory. 

Druhý den mě Martin hodil autem na začátek treku a ja vyrazila stoupat vzhůru. Čekalo mě nastoupat 500 výškových metrů, což mi dalo docela do těla. Když jsem dole míjela cedulku s časovým odhadem, který říkal, že pokud jste v kondici zvládnete trasu v polovičním čase, byla to pro mě jasná výzva. Nakonec to sice nebylo za půlku ale za cca 60%, což mě dostatečně potěšilo. Počasí bylo akorát, nepršelo a sluníčko bylo schované pod mrakem. Cesta vedla nemilosrdně nahoru lesem, okolo krásných skal a pak už se les otevřel a nabídly se první výhledy na jezero. Na chatku jsem dorazila asi kolem 15:00, dala jsem si něco k snědku a vyrazila k nedaleké jeskyni (cca 10 min.), která je volně přístupná bez průvodce. Prozkoumávání jeskyně mě na vlastní pěst hodně bavilo, sice jsem neviděla žádný svítivý červy, ale to mi na zážitku rozhodně neubralo. Na chatce jsem se pak ještě před večerním proslovem rangerky seznámila s dvěma kiwačkama a párem (Italka a Dán), vyslechla si příznivou předpověď na další den a šla spát.

Kdo se dívá pořádně, uvidí ptáčka Fantaila

Lesní rovinka před dupákem

Kapradiny

Pocity při výstupu

Krásná skála

Jiný druh lesa obsypaný mechem

Na vrcholu první výhledy

Luxmore chata

Důkaz, že jsem na chatu došla

Jeskynní expedice

Vchod do jeskyně 

Výzdoba

Cesta zpět na chatu od jeskyně

Ložnice na chatce

Následující den byl naprosto parádní! Bylo jasno a tak jsem se celý den mohla kochat neuvěřitelnými výhledy. Nakoplo mě to k tomu vyšplánout si i na vrchol Luxmore Mountain. Co se týče profilu trasy, i ten byl příznivější oproti předešlému dni, sice se šlo nahoru a dolu a pak se na konci hodně sklesalo, ale nečekal mě žádný dupák. Potkala jsem taky po cestě pár Kea ptáčků, kteří si mě přišli obhlídnout a celkově se šlo moc fajn. Když jsem dorazila dolu na chatu, rozhodla jsem se ještě projít k vodopádu. Samozřejmě nejdřív jsem si zabrala postel, která se mi líbila a až pak jsem vyrazila. Cestou na mě začala padat menší únava a u vodopádu mě začaly okamžitě ožírat otravné mušky sandflies, takže jsem se u vodopádu moc dlouho nezdržela. Po procházce jsem si naordinovala regeneraci a pak se šla podívat na povídání rangerky. Celkem to na mě padlo, takže jsem se rozhodla vynechat i noční procházku za zvukem ptáka kiwi lanařícího samičku a svítivými červíky, kteří se prý kousek od chatky také dají spatřit. Co se týče předpovědi na další den, ta už zase nezklamala, čekal mě vydatný déšť.

Výhledy a nádherné počasí

Přes krásné počasí je cítit pěkná kosa

Na vrcholu Luxmore Mt.

Nevím, proč mi všichni na fotce usekávají nohy

Zbytky sněhu

Barevné traviny

Sestup lesíkem na chatu Iris Burn

Chata Iris Burn

Vodopád nedaleko chaty

Nelživá předpověď na další den

Ráno když jsem se probudila tak usilovně chcalo a chcalo taky celou mojí cestu až na Moturau chatku, kde jsem chytila signál a domluvila se s Martinem, že se sejdeme o den dřív. Na chatce jsem se zapsala jako průchozí a vydala se na parkoviště vzdálené cca 1,5 hod. od chatky, kde jsem původně měla spát. Cesta vedla údolím a byla hodně podmáčená, ostatně asi jako já, tak jsem byla za vysvobození ráda 😄. 

Následuje bonusové video...