Druhý den hned po snídaní začínáme koumat, kam se po okolí vyrazíme podívat. Vybíráme nedalekou pláž Takapuna. Zabalíme batůžek s doklady a pitím a vyrážíme k autu plni nervozity z první jízdy vlevo. Martin si s levou stranou poradí ale levou zadní. Dokonce ani místo blinkrů nepouští příliš často stěrače. A tak v pořádku zvládáme první cestu. Procházíme se po pláži a poprvé smáčíme palce (i další prsty) ve zdejší slané vodě. Moře není překvapivě tak studené, jak nám všichni říkali. Příště bereme plavky s sebou.
Další den máme v plánu výlet na pláž Bethells s černým pískem. První náznak možných problémů nastává už v garáži - start je poněkud vlažný, ale nepřikládáme tomu příliš pozornosti a míříme na nedalekou čerpačku. Nejdříve musíme však najít, kudy se tankuje. Nakonec musíme nahlédnout do manuálu, abychom objevili příslušná dvířka. Po vtipném tankování nám však zamrzá úsměv na rtech, když Martin otočí klíčkem v zapalování a nic se nestane - baterie je kaput! Nezbývá nám než zkusit auto nastartovat přes kabely, které ale nemáme. Zkoušíme tedy štěstí u obsluhy čerpačky, která nás odkazuje na příslušný regál. Zavíráme oči před cenou a bereme kabely. Ještě na benzince odchytáváme naší vybranou oběť, kterou žádáme o pomoc. Auto se daří nastartovat a my můžeme vyrazit na výlet spolu červíčkem pochybností, co že to je s naším autem.
Cestou nás chytá průtrž mračen a tak přichází chvíle pro stěrače. Protože už jsme skoro na místě, rozhodujeme se pro variantu tam dojet. I přes déšť byla všechna parkoviště plná a tak jsme chvíli kroužili kolem, než se uvolnilo místo. Vypínáme motor s tím, že se cestou baterie musela zákonitě dobít. To však byl omyl. Výlet si moc neužívám, myšlenkami jsem stále u auta. Místo by to bylo asi jinak pěkné, jen by to chtělo jiné načasování. Martin se mě snaží povzbudit, ale moc se mu to nedaří.
Píšeme holkám co nám prodali auto jak funguje přepínání baterií v autě, jejich odpověď však nic nevysvětluje, vypadá to, že vše děláme správně.
Pro vysvětlenou: naše auto je vybaveno dvěma baterkama. První - hlavní slouží ke startování auta a je přímo dobíjená motorem. Druhá je uložená vzadu v autě, slouží k nabíjení elektroniky, pouští vodu z kohoutku a světlo vzadu v autě. Je propojená s hlavní baterií vypínačem. Pokud je vypínač vypnutý, tak baterie jsou od sebe odpojené, nabíjí se pouze hlavní baterie. V poloze zapnuto motor nabíjí hlavní baterii a i tu druhou.
Výlet balíme, opět startujeme přes kabely (jumper leads), a míříme zpátky do Aucklandu. I přes potvrzení správnosti ovládání systému nabíjení baterií, testujeme jinou polohu vypínače v domnění, že chyba může být způsobená právě tím. Nebyla.
Opět na naší čerpačce poblíž parkoviště v Aucklandu zkoušíme auto chcípnout a znovu nastartovat. Neúspěšně. Martin se začal vrtat v autě a já se snažím vrtat na googlu. Po chvíli objevuje prasklou pojistku. Hledám tedy, kde by se dala v neděli sehnat a nacházím 15minut vzdálený obchod s náhradními díly. Startujeme přes druhou baterii a vyrážíme. Na místě nám auto chcípne a zjišťujeme, že je už zavřeno. Propadám smutku. Martin odchytává místního chlapíka v džípu. Chlapík ochotně přistavuje auto blíž, abychom mohli nastartovat přes kabely. Po odpojení džípu naše auto opět chcípá. Místňák neváhá a pomáhá Martinovi najít příčinu. Půjčuje svojí pojistku, nářadí a kluci se dostávají až do samotných vnitřností nabíjecí soustavy. Po chvíli se přidává ještě prodavač z onoho zavřeného obchodu. Společně se shodují na diagnóze - porouchaný alternátor.
Večer na hostelu googlíme opravny a žádáme krajany v okolí o kontakty na opraváře. Kontaktuje nás Radek, který tu žije a rozumí autům víc než my. Také se přiklání k poruše na alternátoru. Neváhá a kontaktuje svého známého mechanika, který se živí právě opravami alternátorů. Úkol pro další den je jasný, sbalit vše na hostelu, naložit do auta a přesunout se do dílny k mechanikovi do Henderesonu.
Pro sichr potřebujeme nabít druhou baterku a tak se vydáváme pro nabíječku. Samozřejmě, že chčije jak z konve. Nabíječku nakonec máme a na hostelu se ptáme, zda můžeme baterii nabít. Moc se na to netváří, ale protože z nás stříká zoufalost, máme nakonec svolení nabít baterku v hlavní místnosti.
Ráno vyrážíme a do Hendersonu přijíždíme na čas. Mechanikovi vysvětlujeme, co auto dělá, on měří alternátor a potvrzuje diagnózu. Vysílá nás do města s tím, že se ozve, až bude hotovo. Čas využijeme k návštěvě místní mini zoo, kde mají punkový slepice a spoustu dalších lítajících stvoření.
O pár hodin později a o spoustu dolarů chudší přebíráme auto a vyrážíme směr Paengaroa za prací.
Odkaz na mechanika
Žádné komentáře:
Okomentovat