Z Marky stříká zoufalost. Píšeme Radkovi, který nám už jednou pomohl. Tentokrát jsme ale už mimo jeho dosah. Začínáme tedy googlit odtahovou službu, protože na silnici nemůžeme zůstat. Domlouváme se s odtahovou službu a posíláme naší polohu. Před očima nám kapou stovky dolarů jen za tento odtah.
Po chvíli čekání přibržďuje u krajnice místňák. Ptá se nás, jestli jsme v pořádku a nepotřebujeme pomoc. Vysvětlujeme mu, co máme za problém. Nabízí nám, že možná tento šroub má doma ve své dílně. Odjíždí, s tím, že se vrátí, jak nejdřív to půjde. Nezbývá nám než čekat, kdo bude rychlejší, jestli tento chlápek nebo odtahová služba. Fandíme chlápkovi. Po cca 20minutách přijíždí místňák s pár šrouby různých velikostí a kanystrem oleje. Ulehám pod auto a zkouším jeden po druhém. Nakonec jeden z nich seděl, pořádně jsem ho utáhl a dolil olej.
Chlápek se nám představí jako Nick a nabídne nám, že můžeme u něj na zahradě v našem autě přespat. Následujeme ho k němu domů, kde nás vítá jeho 3 nohá fenka Tilly a kocour. Představuje nám svojí ženu Dee, zve nás na pivko a současně rozdělává gril. Pod přílivem ochoty a pohostinnosti se cítíme lehce zahanbeně. Nick nám ale nedává možnost odmítnout a tak společně klábosíme venku u pivka. Mezitím Dee chystá uvnitř hostinu v podobě hranolek, domácích klobásek z vlastního chovu, dipů a 2 různých druhů pizzy. Naši hostitelé působí hodně přátelsky a celý večer se nese v příjemném duchu a vzájemné názorové shodě. Dozvídáme se, že Nick je původem z Velké Británie a Dee, že je Kiwi. Mají společně 2 dcery, kvůli kterým říká Nick, že pomáhá, jak může, aby někdo pomohl jim, když budou potřebovat. Po pár pivkách a pár skleničkách vína Nick trvá na tom, že si dáme i něco tvrdšího. Připíjím si s ním tedy Jamesonem. Pouští nám ukázku své oblíbené kubánské kapely a dávají nám tipy, kam se máme podívat. Jdeme spát (první noc v našem autě), ráno se loučíme, vyměňujeme si kontakty a pácháme společné selfie.
Žádné komentáře:
Okomentovat