Před odletem

Rok běžel a my si nějak nic nepřipouštěli, jak se vše blíží. Najednou byl konec léta a my si uvědomili, že by bylo na čase porozhlídnout se po letenkách. Možností, jak se dostat na místo činu, bylo víc, nakonec jsme si vybrali variantu s odletem z Prahy přes Zurich a Tokyo do Aucklandu.

Proběhlo zkušební balení, jestli se vejdeme do váhového limitu 23 kg (odbavené) a 8 kg (příruční). Součástí tohoto tréninku byly hádky o počty kalhotek, ponožek a dalších věcí. Výsledek byl jakýsi excel, ke kterému se dostaneme později.

Spolu s excelem jsme si udělali rozpočet a zjistili jsme, že je načase přitvrdit v naší snaze ušetřit. Ledvina zůstala nepovolená, ale pouštět žilou jsem Martina vysílala, jak jen to šlo :-). Sama jsem poctivě hákovala v kanclu. Jenže to chtělo víc, a tak jsme se upsali přes mé skřípání zubů na brigádu v cateringu.

To nám sice reálně moc peněz nepřineslo, ale skutečný přínos brigády spočíval v tom, že když jsme byli na brigádě, nemohli jsme utrácet jinak. Taky jsme se přestěhovali k mým rodičům, abychom ušetřili za nájem.

Postupně jsme se rozloučili se skálami, bytem, prací, autem, českým pivkem, kamarády a rodinou a to poctivě :-).