Možnosti byly dvě Kanada a Nový Zéland. Zéland vyhrál, protože se dá procestovat v autě a to zní dobrodružně a navíc se tady dá pracovat venku na čerstvém vzduchu a žije tu roztomilý kiwi, který jinde prostě není.
A co Martin? Půjde do toho se mnou? Dalo mi to práci, ale souhlasil. :-)
Den D, kdy se žádalo o víza, byl náročný a plný nervozity, přihlášení padalo, Martin měl problém s platbou víz. Nakonec vše ale dobře dopadlo, měli jsme velkou kliku a víza jsme oba získali.
Po získání víz jsme šli na cestovatelskou přednášku, kde jsme zjistili hromadu užitečných informací, mimo jiné, že je potřeba mít s sebou slušný balík peněz. Pokoušeli jsme se tedy začít šetřit, variantu darovat ledvinu jsem Martinovi zakázala :-). Odjezd musel být tedy odsunut.
Žádné komentáře:
Okomentovat