Doposud jsme se snažili na výletech a zážitcích trochu
vyhýbat komerčním záležitostem, protože to zpravidla na sebe váže davy turistů
a my si rádi užíváme atmosféru místa a né okolních čumilů. Tohle jsme si ale nemohli nechat ujít a tak jsme v sobotu ráno vstávali na budík, abychom
vyrazili včas.
Jednou z hlavních atrakcí parku je totiž gejzír Lady
Knox, který údajně stříká pravidelně každý den v 10:15h. Lístky jsme si
koupili online, abychom tím neztráceli čas a abychom to stihli. Na plácku kolem
gejzíru začalo být pěkně plno, ale podařilo se nám zabrat ještě dobrá místa.
S mobily v ruce jsme hypnotizovali gejzír, který měl v 10:15
zahájit show.
Ke gejzíru přišla místní uvaděčka a kromě mikrofónu si s
sebou přinesla i tajemný pytlík. Jak jsme se během následného povídání
dozvěděli, v sáčku bylo mýdlo. Ale dost už bylo slov, teď vám ukážeme
samotný výstřik.
Po shlédnutí gejzíru jsme se přesunuli do parku, kde na nás
čekalo asi 23 geotermálních jevů. Osobně mě nejvíc dostalo jezero Champagne,
které hrálo neuvěřitelnými odstíny barev. Říká se o něm že se jeho barva mění
každý den.
Martina nejvíc překvapilo jezírko Roto Kārikitea, které je
toxicky zelené. Odstín barvy tvoří minerály vytékajícími z jezera
Champagne. Jezero je vysoce kyselé a překvapivě chladné 14°C (jezero Champagne
se téměř vaří).
Park ale nebyl jen tyto dvě NEJ. Viděli jsme krátery
vytvořené kyselými proudy, které rozpouští horninu a ta se následně se zhroutí.
Všudypřítomné minerály vytváří odstíny žluté (síra), čistě bílé (kaolin),
červenohnědé (oxidy železa).
Dále byli k vidění blátivá jezírka obsahující
nerafinovanou ropu. Údajně jsou krmena dešťovou vodou.
Přetékající voda z jezera Champagne, která se vypaří,
vytváří bílé pole připomínající turecké Pamukkale.
Následovaly jezera, skály, převisy, dřevěná socha neznámého
ještěra a opět jezera.
U jednoho z nich byla dokonce fronta na focení. Tu jsme si poctivě vystáli, aby nás starší pán vyfotil. Mělo to jedinou vadu – fotka neobsahovala naše hlavy. Naštěstí to na druhý pokus vyšlo.
Na závěr jsme se projeli ještě k blátivému jezírku, které pěkně bublalo.
Z internetu jsme věděli, že nedaleko od parku je ještě jedna super zvláštnost – geotermální řeka Kerosene Creek. Protože jsme hlady šilhali tak jsme nejdříve uvařili (a také abychom povzbudili náladu v našem týmu, která nepřímo kolísá s potřebou jídla). Po jídle jsme se šli naložit pod malý vodopád, voda byla ale asi 50°C horká, takže jsme vařili podruhé.
Žádné komentáře:
Okomentovat