Jezero Mclarren se svítivými červy

Na sadu pracujeme s fajn lidičkami z Maďarska – Zitou a Bencem alias „Bucym“, kteří sjíždí řeky na kajaku. Když nám nabídli půjčení kajaků, abychom mohli vidět svítivé červy, byla to super příležitost. Po práci jsme zastavili v přístavišti, kde jsme vyzkoušeli, zda se vejde Martin do kajaku, Bucy Martinovi posunul vnitřek kajaku, aby se mu tam vešly nohy. Já jsem dostala od Zity do péče její super cenné pádlo a vestičku. Kajaky jsme naložili dovnitř našeho auta, postel musela jít stranou. Potom nám popsali, jak se k červíkům dostaneme a hned na to jsme vyrazili vstříc nočnímu dobrodružství.

Jak se nám už několikrát stalo – popis cesty jsme si pamatovali skvěle, ale trochu jsme jednotlivé pokyny pomíchali, takže jsme trošku bloudili. Nakonec jsme však trefili tu správnou odbočku a dojeli jsme na parádní louku nad jezerem. Bylo ještě docela brzy a tak jsme se rozhodli si jezero na kajacích objet celé ještě za světla. Dali jsme si jedno pivko na chuť, sedli na židličky, protože pod námi bylo všude nasráno od kachen a hodili naše lodě na vodu. Půjčené kajaky byly pro nás nezkušené kajakáře velmi citlivé na sílu záběru, na náklon a na vítr, ale zvládli jsme to bez ztráty kytičky.

Potom, co jsme si jezero objeli, byl akorát tak čas dát si véču, takže jsme si udělali super brambory s mrkví a pilířem naší zdejší kuchyně – Heinz omáčkou (nejsou vůbec drahé, většinou nám vyjdou na dvakrát a mají super příchutě).

Když se začalo smrákat, vypluli jsme znovu jen tentokrát nahoru proti proudu. Po asi 30 minutách jsme dojeli na křižovatku, kde jsme dle instrukcí odbočili vlevo. Okolo vodní elektrárny jsme se drželi vpravo, až jsme dojeli do rokle, kde to kolem nás už pěkně svítilo. Byla to taková modrá světýlka jak z Avatara.

Chtěli jsme tu krásu zaznamenat na GoPro a na foťák v telefonu, ale kamera se vybila předchozím natáčením a na telefonu máme vyfocenou jen černou tmu. Záznam tak zůstal jen v našich myslích. Pro představu jsme pro vás sosli jeden obrázek z internetu.

Při zpáteční cestě jsme potkali místní cestovku, která za cca $100 na osobu vozí lidi k červíkům. Byli jsme moc rádi, že jsme vypluli jen, co se začalo smrákat a nečekali na totální tmu, protože takhle jsme se s nimi krásně minuli. Ještě se nás jejich průvodci ptali, co to máme za super kajaky (vůbec jsme netušili).

Následovalo velmi nepříjemné vytahování lodí z vody, protože nás chtěli sežrat snad tisíce všemožných hnusných kousavých hmyzáků, očištění lodí, aby mohly zpátky do auta hned vedle naší postele.

Cesta domů byla náročná a vstávání příští ráno do práce bylo o to horší, vidět ale takou parádu za to rozhodně stálo!!!

V práci jsme vrátili lodě a jako „půjčovné“ jsme k lodím přihodili basičku místního pivka.